Umírání
Teda řeknu vám, že už nemůžu. Jsem stále nachlazená a vůbec jsem neměla šanci ulehnout, tedy se to všechno dostalo do takové fáze, kdy jsem v neděli šla do práce s teplotou 38°C a celý den o sobě v podstatě nevěděla. Dnes jsem navštívila svoji milou obvodní doktorku která mě předepsala antibiotika a nařídila klid na lůžku. Na trenažer se tedy nedostanu tak další dva týdny a ven minimálně měsíc, podle počasí. Jediné co připadá v úvahu je sauna.
Přátelé musím se svěřit, že mi ten běh chybí. Běh mi pomáhá překonávat má trápení a můj osobní život teď není zrovna nejrůžovější a začínám se z toho trochu sesypávat. Místo toho abych si vše dala nějak do pořádku jsem začala být pěkný flink, nevěnovala moc pozornosti ničemu kromě sebe a teď mě tíží svědomí a doplácím na to. Nakonec nemám chuť ani psát, číst… v podstatě se věnovat čemukoli. A tak jen tak ležím a léčím se.
