Mo a Kuňka
Včera jsem si připravila takový krásný článek, ale vzhledem k tomu, že moje internetové připojení dosahuje až hlemýždí rychlosti, tak uveřejněn nebyl a dnes není aktuální. Takže tedy znovu a jinak.
Včera byl pro mě velký den. Jednak došlo na hec, který jsme s mým kamarádem měli a na tu Kuňku jsme skutečně zkusili vyběhnout. Tam a zpátky je to 16km a pravdou je, že jsme povětšinou nakonec šli. Byla zima, tempo jsme drželi na takovou dálku docela vysoko, alespoň v porovnání s tím, když běhám se svou kamarádkou běhnou. Fakt je, že asi na 6. kilometru Dana začalo bolet koleno, a tak jsme šli. Upřímně řečeno, oddych by to byl fajn, kdyby nebyla taková zima. Pak jsme střídali běh a chůzi až k hradu, na kuňku jsme lezli lesem a tak jsme už jenom šli a musím říct, že i tak jsem měla tepovku, jako bychom běželi. Cestou zpátky už jsme však téměř jenom šli. Já se modlila, abych neprochladla. Dan nějak dokulhal a já už se těšila na vanu.
Aspoň jsme měli takové seznámení s terénem a až to dáme příště, tak těch 16 km uběhneme celých.
Večer mě ovšem čekala zajímavejší událost. Jistě si všichni vzpomenete na můj Movember článek. Včera večer probíhala v SaSaZu Movember Gala Párty na závěr této měsíční charitativní akce a mě se dostalo té cti a byla jsem pozvaná. Pozvání na párty samých alfa samců přeci svobodné děvče nemůže odmítnout a tak jsem s sebou vzala jiné svobodné děvče a na počest našeho kníratého otce jsme se zúčastnily. Na programu byli například Eddie Stoilow, Audio Bullys a pro mě naprosto neznámá a největší pecka večera Bauchklang. Takže chci poděkovat za to, že jsem tam mohla být. Navíc jsem opravdu získala pocit, že kníry prostě dovedou být sexy a lidé by je neměli zatracovat jen proto, že občas figurují v nějkém německém pornu. Jediným zklamáním pro mě bylo, že jsem tam tak trochu šla za účelem seznámení se se spoustou zajímavých lidí a nějak jsem v tom neuvěřitelném davu zapadla tak, že jsem se maximálně seznámila s nějakým přiopilým švédem, co vůbec jako švéd nevypadal, každopádně potřeboval hrnek kávy a něco k jídlu. K tomu se mi ještě povedlo asi ve 2 ráno křičet na Petra Vančuru (pozn. člověk, který za projektem Movember v ČR stojí) že jsem už ale naprosto opilá, místo toho abych pronesla nějaké pochvalné moudro o tom, jak je dobré, že dělá co dělá. Stejně tak jako osobně se pozdravit s Lukášem Vrtílkem, když už jsme ti sociálně-mediální přátelé. Tak to pánové budu muset napravit nějakým během. Jste pro, pánové?
Ještě jako dodatek musím říct, že po včerejším dni nemůžu vůbec chodit. Na levé noze mě bolí stehno, na té právé lýtko, moje pozadí se cítí jako po pořádném nařezání. Takže až na malou procházku po Riegrových sadech zůstávám dnes doma a snažím se nožky zregenerovat. Jen krk by potřeboval masáž, které se dnes asi nedočkám.
